Přestupkové řízení ( zák. č. 250/2016 Sb. )

Problematika přestupků a přestupkového řízení je poměrně rozsáhlá, a proto vám přinášíme alespoň základní informace, jež pro vás mohou být užitečné v případě, že byste se v přestupkovém řízení někdy sami ocitli.

Stěžejními právními předpisy jsou od 1. 7. 2017 zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Tyto dva předpisy tak nahradily dosavadní zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích.

Přestupkové řízení je druhem správního řízení, jehož účelem je zjistit, zda se skutek skutečně stal, zda naplňuje znaky přestupku, kdo tento skutek spáchal a za jakých okolností, a dále jaký druh správního trestu a v jaké výši lze pachateli přestupku uložit.

Přestupky

V přestupkovém řízení se projednávají přestupky. Na přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se ode dne nabytí účinnosti novely hledí jako na přestupky podle zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Odpovědnost za přestupky a dosavadní jiné správní delikty, s výjimkou disciplinárních deliktů, se posoudí podle předchozí úpravy, pokud k jednání došlo před datem 1. 7. 2017. Pokud je to však pro pachatele příznivější, posoudí se podle nové úpravy.

Přestupkem je pak společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin.

Kromě přestupků stanovených v zákoně o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích existují také přestupky stanovené v právních předpisech odlišných, například zákon o provozu na pozemních komunikacích, stavební zákon atp.

Kdo může přestupek oznámit?

Přestupek může nahlásit prakticky kdokoliv, např. osoba postižená přestupkem, osoba poškozená, nebo její zákonný zástupce, příp. kdo se o přestupku dozvěděl. Správní orgán má pak povinnost zahájit řízení o každém přestupku, který zjistí a v řízení dále pokračuje z moci úřední. (2) Existují však také výjimečné situace, kdy lze řízení zahájit pouze se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku. V takovém případě správní orgán postiženou osobu poučí a určí jí lhůtu k podání souhlasu, která nesmí být kratší než 30 dnů. 

K samotnému zahájení řízení však nemusí dojít vždy, neboť v určitých případech může správní orgán věc odložit, aniž by řízení zahájil. Jedná se například o situaci, kdy odpovědnost za přestupek již zanikla, nebo pokud se správnímu orgánu nepovede zjistit do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.

Kdo přestupek projednává?

S oznámením o přestupku se můžete obrátit na obecní úřad nebo zvláštní orgán obce, je-li zřízen (často jde o „komisi pro projednávání přestupků“), případně na policii. Platí, že jednotlivé správní orgány vzájemně spolupracují v zájmu dobré správy. V případě, že tedy orgán, ke kterému jste oznámení podali, nebude příslušný k projednání přestupku, má povinnost věc oznámit příslušnému orgánu.

Kdo je účastníkem řízení?

Účastníky řízení jsou:

• obviněný,
• poškozený,
• vlastník věci, kterému byla či mohla být věc zabrána.

Řízení o přestupku

Řízení je zahájeno dnem, kdy je podezřelému z přestupku doručeno oznámení o zahájení řízení nebo ústním vyhlášením takového oznámení. O ústním vyhlášení oznámení o zahájení řízení vydá správní orgán účastníkům řízení na požádání potvrzení.

Správní orgán může při řízení zahájit ústní jednání, existuje však také tzv. „zkrácené“ přestupkové řízení, kterým je příkaz na místě a příkazový blok.

Příkaz na místě a příkazový blok

Správní orgán může obecně o přestupku v některých případech rozhodnout příkazem (výjimku představuje např. řízení zahájené se souhlasem osoby postižené ze spáchání přestupku), kterým lze uložit správní trest napomenutí, pokuty, zákazu činnosti, nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty.

Příkazem na místě lze uložit pouze napomenutí nebo pokutu, pokud obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku. Příkazem na místě lze uložit pokutu nejvýše 10 000 Kč, jedná-li se o mladistvého, pak nejvýše 2 500 Kč. Je-li na místě ukládána pokuta, obdrží obviněný na místě příkazový blok, jehož podepsáním se příkaz stává vykonatelným rozhodnutím.

Správní tresty

Nová právní úprava také opouští od pojmu sankce a namísto toho zavádí pojem správní tresty, které lze za přestupek uložit.

Jsou jimi

• napomenutí,
• pokuta,
• zákaz činnosti,
• propadnutí věci nebo náhrada hodnoty,
• a nově také zveřejnění rozhodnutí o přestupku (ukládá se právnické nebo podnikající fyzické osobě).

Správní tresty mohou být i kombinovány, výjimkou je napomenutí, které nelze uložit současně s pokutou. Od správního trestu lze však také upustit, jestliže lze důvodně očekávat, že již samotné projednání věci před správním orgánem postačí k nápravě. Taktéž v případě uložení pokuty je možné její mimořádné snížení pod dolní hranici sazby pokuty.

Proti rozhodnutí o přestupku může obviněný podat odvolání v plném rozsahu, poškozený se může odvolat pouze proti výroku o nároku na náhradu škody, taktéž vlastník věci se může odvolat pouze proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty.

Podstatné změny oproti starému zákonu o přestupcích

• Nejvýraznější změnou je zavedení jednotné terminologie, kdy je pojem správní delikt zahrnut v pojmu „přestupek“.
• Další zásadní změnou je sjednocení právní úpravy odpovědnosti za přestupky fyzických osob, právnických osob a podnikajících osob do jednoho právního předpisu.
• Nově je rozšířena definice pachatele na osobu, která úmyslně zosnovala nebo řídila spáchání přestupku (organizátor) nebo vzbudila v jiném rozhodnutí spáchat přestupek (návodce) nebo umožnila či usnadnila jinému spáchání přestupku (pomocník).
• Zákonný zástupce či opatrovník jsou za určitých podmínek odpovědní za spáchání přestupku fyzické osoby.
• Zavedena je také promlčecí doba, jejíž délka je odstupňována podle závažnosti přestupku. Pro přestupky méně závažné je promlčecí doba 1 rok, pro přestupky závažnější 3 roky. Závažnějším přestupkem je myšlen takový, za který zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 Kč.
• Pojem sankce je nově nahrazen pojmem správní trest. Nelze také uložit správní trest zákazu pobytu, avšak je zavedena možnost uložit správní trest v podobě zveřejnění rozhodnutí o přestupku.
• Ústní jednání je nově fakultativní, zákon výslovně stanoví, ve kterých případech je ústní jednání nařízeno povinně.