(Ne)věrohodnost příliš horlivého policisty jako svědka

12.09.2012 20:38
Přinášíme krátký komentář k dalšímu zajímavému rozsudku Nejvyššího správního soudu. Na stránkách NSS (www.nssoud.cz) jej lze nalézt pod číslem 7 As 83/2010 a týká se situace, kterou patrně mnoho z nás zná.

4. 11. 2008 prováděla policejní hlídka ve složení nstržm. H. a stržm. H. výkon služby v obci Pačlavice. Při projíždění obcí spatřila hlídka v  h vozidlo Fiat Ducato

V dané věci proti sobě stály dvě verze skutkového stavu. Podle verze založené na výpovědích policistů držel stěžovatel při řízení vozidla v levé ruce mobilní telefon. Podle verze založené na tvrzení stěžovatele telefon v ruce nedržel. Správní orgán vyslechl řidiče Ducata a policisty jako svědky, řidič namítal, že měl ve voze handsfree sadu a dále že jej policisté při dané pozici vozidel nemohli vůbec vidět.

Řidič měl v levé ruce u levého ucha držet mobilní telefon a když spatřil hlídku měl telefon odložit. Při sdělení, že byl hlídkou viděn jak při řízení motorového vozidla telefonuje, uvedl, že hovorové zařízení v ruce držel, ale netelefonoval, pouze si četl SMS zprávu. Řidič byl hlídkou seznámen s tím, že přestupkem je i držení telefonu v ruce. Poté policisté provedli důslednou kontrolu technického stavu a povinné výbavy vozidla (zahrnující mmj. demontáž rezervy ze spodní části karosérie vozu) a řidič byl podroben dechové zkoušce přístrojem Dräger s negativním výsledkem. Když byl řidič seznámen s tím, že za výše uvedený přestupek je stanovena bloková pokuta 1000 Kč, sdělil hlídce, že s přestupkem nesouhlasí, že telefon v ruce nedržel a že má právo na změnu výpovědi.

Řidič se obrátil na soud, který rozhodl v jeho neprospěch. Tento rozsudek napadl kasační stížností.

NSS konstatoval mmj:

-  v řízení o přestupku se nelze spokojit s tím, že skutečnost, že obviněný se dopustil přestupku se jeví být pravděpodobnou, či dokonce nejpravděpodobnější, verzí skutkového děje. Existuje-li pochybnost, tj. ne zcela nepravděpodobná možnost, že skutkový děj se odehrál jinak než tak, že naplňuje všechny znaky skutkové podstaty přestupku, nepřipadá shledání viny spácháním přestupku v úvahu (in dubio pro reo).

- úřední záznam o tom, že byl spáchán přestupek a kdo je z jeho spáchání podezřelý, poskytuje správnímu orgánu pouze předběžnou informaci o věci a nelze jej považovat za důkazní prostředek. K dokazování průběhu událostí popsaných v úředním záznamu slouží svědecká výpověď osoby, která úřední záznam sepsala, nikoli tento záznam

-  policistu lze považovat za nestranného svědka tehdy, není-li žádným způsobem motivován, ať již negativně či pozitivně, aby jeho svědectví vedlo k určitému výsledku daného řízení.  To např. znamená, že pochybnost o nestrannosti policisty jako svědka může vzniknout tehdy, je-li policista hodnocen, a to přímo nebo nepřímo, skrytě či oficiálně, podle toho, s jakou úspěšností se mu daří dosahovat postihu jednotlivců za přestupky nebo jiná protiprávní jednání. Je-li tedy chválen či odměňován v případě, že se mu daří zjistit a odhalit vysoký či nadprůměrný počet přestupků, anebo je naopak kritizován či penalizován, nedaří-li se mu to.

- v daném případě však existuje pochybnost, zda policisté byli skutečně nezaujatými svědky, jak nasvědčuje jejich postup při kontrole řidiče, kterého zastavili pro držení mobilního telefonu v ruce za jízdy, ale následně prováděli kontrolu výbavy vozidla, což mohlo být vedeno snaho u řidiče "něco objevit" a potrestat jej i za situace, kdy se postih za držení mobilního telefonu jevil policistům nejistý

- NSS dále napadl nedostatečnou činnost správního orgánu při dokazování, zda to, co řidič držel, byl skutečně telefon a zda jej svědci - policisté mohli vidět. Krajský soud tento stav aproboval, aniž by důkaz označil jako nepřezkoumatelný.

Celý poměrně rozsáhlý rozsudek najdete v příloze tohoto příspěvku.

0083_7As__100_2010.pdf (198,4 kB)