Také jste už četli výlevy úředníků MV ČR ?
...ne ? Tak můžete číst !
Zápis
z jednání na konzultačním dni pořádaným Ministerstvem vnitra
odborem všeobecné správy oddělením správním pro zpracovatele
přestupkové agendy na krajské úrovni dne 19.9.2006
Zúčastnění:
● zástupci krajských úřadů a statutárních měst dle prezenční listiny
● zástupci Ministerstva vnitra odboru všeobecné správy:
JUDr. Jitka Morávková (roz. Pěnkavová), Mgr. Helena Hanzíková, JUDr. František Partík, Mgr. Zuzana Skákalová, JUDr. Alena Straková a JUDr. Pavel Veber
I.
Úvodem byli přivítáni všichni přítomní a bylo přistoupeno k odpovědím na dotazy.
II.
Dotazy a odpovědi
- Dostatečný předstih předvolání k ústnímu jednání
Dotaz:
Od kterého okamžiku se počítá pětidenní lhůta (dostatečný předstih) u doručení předvolání, a to v návaznosti na datum určení ústního jednání? Od předpokládaného data doručení předvolání vypočítaného s ohledem na úložní dobu písemnosti nebo ode dne vypravení předvolání?
Odpověď:
Od předpokládaného data doručení předvolání vypočítaného s ohledem na dobu k vyzvednutí písemnosti podle § 24 správního řádu.
b) Doručování veřejnou vyhláškou
Dotaz:
Platí zákaz doručování rozhodnutí o přestupku veřejnou vyhláškou také na ostatní písemnosti vyhotovované v souvislosti s přestupkovým řízením, např. na předvolání, výzvu k vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí, usnesení o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí atd?
Odpověď:
Zákaz doručování veřejnou vyhláškou se vztahuje pouze na rozhodnutí o přestupku. Ostatní písemnosti lze doručit veřejnou vyhláškou. V případech, kdy bude správní orgán ustanovovat opatrovníka, nelze doručovat veřejnou vyhláškou, neboť to vylučuje § 32 odst. 3 správního řádu.
c) Souběh přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích a přestupku podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích
Dotaz:
Jakým způsobem postupovat v těch případech, kdy navrhovatel, který není osobou blízkou k osobě podezřelého, resp. obviněného, oznámí přestupek urážky na cti, kteréžto jednání je podřaditelné např. pod jiné hrubé jednání nebo schválnost. Modelová situace: Navrhovatel v návrhu na projednání přestupku uvede, že se cítí být uražen na cti tím, že byl napaden na místě veřejnosti přístupném na rušné ulici v dopoledním čase ve městě, kde má „hodně kamarádů, přátel“, protože je podnikatelem, kdy má spoustu kontaktů. Sám sebe považuje za osobu fyzicky zdatnou a fyzické napadení své osoby považuje za urážku. Při fyzickém napadení – pošťuchování, vrážení do sebe, fackování apod. nevzniklo žádné zranění. Osoba postižená přestupkem se tímto cítí být uražena na cti, resp. vydána v posměch před ostatními, neboť napadení mohl vidět někdo z jeho známých. Je možný souběh přestupků - § 49 odst. 1 písm. a) a c) přestupkového zákona – jiné hrubé jednání? Co když výsledkem napadení bude drobné zranění – oděrky, modřiny apod.? Bude i zde možný souběh přestupků?
Odpověď:
Modelový případ je pouze přestupkem podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích. Urážku na cti je nutno posuzovat v obecném měřítku. Nelze tedy jakýkoli případ, kdy se někdo cítí být uražen na cti kvalifikovat jako přestupek podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích. Právní kvalifikaci skutku provádí správní orgán a není vázán návrhem osoby, která návrh podala. Správní orgán může tedy rozhodnout, že návrh na projednání přestupku podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích je pouze oznámením o přestupku (v tomto případě o přestupku podle podle § 49 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích). Souběh zmíněných přestupků možný je, např. pokud by v modelovém případě padla navíc např. slovní urážka.
d) Úhrada nákladů osobě podávající vysvětlení
Dotaz:
Má osoba podávající vysvětlení podle § 60 přestupkového zákona nárok na úhradu nákladů řízení dle § 79 správního řádu? Podle stanoviska Poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu má osoba podávající vysvětlení podle správního řádu nárok na úhradu nákladů.
Odpověď:
Ano, osoba podávají vysvětlení má nárok na úhradu nákladů, které jí vznikly v souvislosti s podáním vysvětlení podle § 60 přestupkového zákona, a to ve výši stanovené vyhláškou č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení.
e) Postup ve vztahu k neúčastníku řízení
Dotaz:
Odvolací správní orgán po přezkoumání rozhodnutí správního orgánu I. stupně zjistí, že určitá osoba není účastníkem řízení. Např. postižený, kterému byla přestupkem způsobena majetková škoda, neuplatnil nárok na její náhradu v řízení o přestupku, byl pojat jako účastník řízení a bylo mu zasláno i rozhodnutí o přestupku. Komu se v takovém případě zasílá rozhodnutí o odvolání, resp. zasílá se toto rozhodnutí i tomu, kdo není účastníkem řízení? Musí být o této otázce vydáno odvolacím orgánem nebo následně správním orgánem I. stupně usnesení dle § 28 odst. 1 správního řádu?
Odpověď:
Postup bude záviset na tom, zda o „účastníkovi“ bylo v prvostupňovém rozhodnutí rozhodnuto. Pokud prvostupňový správní orgán o „účastníku“ ve svém rozhodnutí rozhodl, není možné této osobě upřít právo na řádný opravný prostředek. Tím, že o jejím právu či povinnosti bylo (byť nezákonně) rozhodnuto, se v podstatě stala (v rozporu se zákonem) účastníkem řízení z hlediska obecného vymezení účastníků dle správního řádu. Pro ilustraci: Pokud např. správní orgán prvního stupně „poškozenému“ přizná nárok na náhradu škody nebo jej odkáže na soud, odvolací orgán prvostupňové rozhodní zruší a věc vrátí k novému projednání. Rozhodnutí oznámí také „poškozenému“. Prvostupňový orgán pak musí znovu vyhodnotit okruh účastníků řízení. V případě, kdy bylo o nároku „poškozeného“ rozhodnuto tak, že s ním byl odkázán na soud, je možné též rozhodnutí správního orgánu prvního stupně (netrpí-li jinými vadami) změnit – vypustit výrok o náhradě škody, postup vysvětlit v odůvodnění a rozhodnutí doručit i „poškozenému“, aby se dozvěděl o výsledku řízení. O poškozeném, respektive jeho nároku, bylo v prvostupňovém rozhodnutí rozhodováno, musí proto mít také právo na řádný opravný prostředek. Odvolací správní orgán by vydával usnesení o vyloučení „poškozeného“ podle § 28 správního řádu tehdy, pokud by se domáhal účastenství v řízení až ve fázi odvolacího řízení (prvostupňový správní orgán by s ním jako s poškozeným nejednal a nerozhodoval o jeho nároku.). Obdobně by se postupovalo i v situaci, kdy (domnělému) navrhovateli byla uložena povinnost uhradit náklady řízení.
f) Seznámení s podklady pro rozhodnutí
Dotaz:
Odvolací správní orgán zruší odvoláním napadené rozhodnutí pro množství formálních vad (nedostatečné odůvodnění, vadný protokol o hlasování, vady výroku rozhodnutí – např. neuvedení místa spáchání přestupku) a věc vrátí k novému projednání. Musí správní orgán I. stupně po nabytí právní moci rozhodnutí o odvolání „oznámit pokračování řízení“ a dát účastníkům řízení možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí, i když se v podstatě další řízení nevede (po věcné stránce bylo rozhodnuto správně, správní orgán shromáždil dostatečné množství důkazních materiálů ke zjištění stavu, o kterém nejsou důvodné pochybnosti) nebo postačuje pouze vydání nového rozhodnutí bez dalšího?
Odpověď:
Prvostupňový správní orgán může věc projednat bez ústního jednání, ale účastníkům řízení musí umožnit seznámení s podklady pro vydání svého rozhodnutí.
g) Podjatost celého správního orgánu
Dotaz:
Některé úřady mají své chronické stěžovatele, kteří figurují ve většině přestupkových řízení jako obvinění, oznamovatelé, poškození apod. Tito občané si pravidelně v případě nevyhovění jejich žádostem stěžují na určité zaměstnance městských nebo obecních úřadů nebo obecně na špatný postup příslušného odboru. Krajský úřad obdržel takový podnět, kdy se vedoucí odboru prohlásil za osobu podjatou, neboť stěžovatel vyjádřil nespokojenost s prací příslušného odboru. Tímto se vedoucí odboru cítí být dotčen, a proto se považuje za podjatého. Na městském úřadě nejsou další právníci ani osoby se zvláštní odbornou způsobilostí. Vzhledem k této skutečnosti je žádán krajský úřad o vydání usnesení podle § 131 odst. 4 správního řádu. Je možné v takovém případě vydat usnesení podle § 131 v návaznosti na § 14 odst. 4 správního řádu? Nelze výše naznačený postup chápat jako „zbavení se“ nepříjemné záležitosti prostřednictvím institutu podjatosti. Jakým způsobem, pokud je to možné, takové žádosti nevyhovět?
Odpověď:
Odpověď je nutno rozdělit na dvě části, a to v závislosti na tom, zda bylo o podjatosti rozhodnuto na základě námitky účastníka nebo zda byla podjatost řešena v důsledku oznámení podjaté úřední osoby.
Jestliže bylo o podjatosti rozhodnuto usnesením ve smyslu § 14 odst. 2 správního řádu a toto usnesení nabylo právní moci, je tímto usnesením krajský úřad vázán. Toto rozhodnutí pak s ohledem na ustanovení § 94 odst. 3 nelze samostatně přezkoumat v přezkumném řízení. Krajský úřad pak nemá možnost do něj v této fázi řízení jakkoli zasáhnout. Za takového stavu pak musí rozhodnout o delegaci místní příslušnosti podle § 131 odst. 4 správního řádu bez ohledu na to, zda se ztotožňuje s názorem starosty ohledně podjatosti.
V případě, že je podjatost oznámena úředními osobami, posuzuje, zda je úřední osoba vyloučena představený (v případě komise starosta) podle § 14 odst. 3 správního řádu. Domníváme se, že oprávnění posuzovat podjatost přísluší pouze představenému, neboť tuto kompetenci mu stanoví zákon. Vzhledem k tomu, že ve správním řádu není nikde stanoveno, že by někdo mohl toto posouzení představeného revidovat, usuzujeme, že do něj nemůže nikdo zasahovat, tj. všechny dotčené subjekty včetně správních orgánů jsou jím vázány. Tedy po vyhodnocení úředních osob představeným nastane situace předvídaná v § 14 odst. 4 věta třetí správního řádu, krajský úřad bude muset opět postupovat podle § 131 odst. 4 správního řádu, pokud na úřadě není nikdo jiný, kdo by mohl věc projednat.
Dotaz:
Může krajský úřad vrátit takový spis správnímu orgánu I. stupně s tím, aby si na základě ad hoc zajistil osobu s právnickým vzděláním, která přestupek projedná?
Odpověď:
Je to možné. Obec musí dodržet § 10 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, tj. uzavřít s touto osobou pracovní poměr na dobu určitou (např. na 0,1 úvazek). Je ovšem nutno respektovat zásadu rychlosti a hospodárnosti řízení, tj. k takovému kroku přistoupit jen je-li jeho realizace v dohledné době reálná.
h) Metodická činnost krajského úřadu vůči městským obvodům územně členěných statutárních měst
Dotaz:
Má krajský úřad povinnost realizovat metodickou činnost ve vztahu k městským obvodům územně členěných statutárních měst, kdy vůči nim nemá žádná kontrolní oprávnění po nabytí novely zákona o obcích?
Odpověď:
Povinnost realizovat metodickou činnost krajský úřad vůči městským obvodům úz. čl. st. měst nemá. Doporučujeme spolupracovat na metodické činnosti s magistrátem statutárního města.
ch) Aplikace § 12 správního řádu na nedoručený příkaz
Dotaz:
Správní orgán I. stupně obdrží oznámení o přestupku postoupené podle § 55 odst. 3 zákona o přestupcích – pachatel přestupku se má zdržovat v místě svého bydliště. Následně je vydán příkaz o uložení sankce za přestupek, který nebyl doručen z důvodu odstěhování se obviněného z místa trvalého bydliště. Správní orgán žádá o souhlas dle § 12 správního řádu s vrácením věci zpět správnímu orgánu, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán. Jakým způsobem danou situaci řešit?
Odpověď:
Pokud se pachatel přestupku v době postoupení podle § 55 odst. 3 přestupkového zákona a v době vydání příkazu zdržoval ve správním obvodu správního orgánu, který vydal příkaz, příkaz byl vydán příslušným správním orgánem a nic nebrání tomu, doručit jej fikcí náhradního doručení do místa, kde je obviněný přihlášen k trvalému pobytu. Pokud se ovšem pachatel přestupku v době postoupení podle § 55 odst. 3 přestupkového zákona a v době vydání příkazu ve správním obvodu správního orgánu, který vydal příkaz, nezdržoval, byl příkaz vydán nepříslušným správním orgánem. Správní orgán by se měl snažit příkaz doručit. V případě, že se nedaří doručit na adresu pro doručování, doručuje se na adresu trvalého pobytu. Pokud proti doručenému příkazu podá obviněný odpor, pak správní orgán, který příkaz vydal prověří, zda se skutečně obviněný v jeho právním obvodu v době, kdy mu byla věc delegována podle § 55 odst. 3 zákona o přestupcích, nezdržoval. Pokud tomu tak bylo, je nutno věc se souhlasem nadřízeného orgánu vrátit věc správnímu orgánu, který věc delegoval podle § 55 odst. 3 přestupkového zákona, neboť orgán, který příkaz vydal, není příslušný k vedení řízení. Pokud proti doručenému příkazu nepodá obvinění odpor, přičemž správní orgán, který má zjištěno, že v době delegace místní příslušnosti (případně vydání příkazu) nebyly podmínky pro delegaci místní příslušnosti splněny a že tedy nebyl příslušný k rozhodování ve věci, může zaslat příkaz spolu se spisovým materiálem nadřízenému správnímu orgánu s podnětem na jeho zrušení v přezkumném řízení.
i) Postoupení oznámení o přestupku
Dotaz:
Vztahuje se na postoupení oznámení o přestupku § 12 správního řádu, když oznámení o přestupku není podáním ve smyslu § 37 správního řádu?
Odpověď:
Ano. Viz § 158 a 154 správního řádu.
j) KKPP
Dotaz:
V konkrétním městě X zajišťuje přestupkovou agendu komise, která byla zřízena a pravomoc jí byla svěřena v roce 1994 podle § 45 písm. d) zákona č. 367/1990 Sb. jako komisi rady obce. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb. byl v roce 2001 najmenován nový předseda a další členové komise. Komise tedy byla zřízena jako komise rady města, ovšem členové jsou jmenováni jako členové zvláštního orgánu obce starostou. Došlo nabytím účinnosti nového zákona o obcích k „transformaci“ komise k projednávání přestupků ze zákona z komise rady města X a zvláštní orgán obce?Může taková KKPP projednávat přestupky?
Odpověď:
K žádné „transformaci“ komise rady na zvláštní orgán obce nabytím účinnosti nového zákona o obcích nedošlo. Zmíněnou komisi lze považovat za určitý hybrid a přestupky by projednávat neměla, resp. měla by být řádně jmenována KKPP. Podle § 52 písm. a) zákona o přestupcích přestupky projednávají obecní úřady nebo zvláštní orgány obcí. Zvláštním orgánem obec je toliko komise k projednávání přestupků. Komise rady obce není zvláštním orgánem obce, je orgánem orgánu obce. Ustanovení § 52 písm. a) zákona o přestupcích speciálně upravuje funkční příslušnost správního orgánu k projednávání přestupků a vylučuje obecné ustanovení zákona o obcích o možnosti svěřit komisi rady obce projednávání přestupků. Zvláštním orgánem obce je pouze KKPP, zřízená, svěřená a jmenovaná starostou (ten nepotřebuje projednávat s ředitelem KÚ, že svěří výkon přenesené působnosti na úseku přestupků komisi).
k) Charakter lhůty k uplatnění svědečného
Dotaz:
Podle § 79 odst. 4 správního řádu musí být nárok na svědečné uplatněn u správního orgánu do osmi dnů poté co náklady svědečného vznikly. Jaký charakter má tato lhůta?
Odpověď:
Tato lhůta je prekluzivní a hmotněprávní. Nárok na svědečné proto musí nejpozději osmý den dojít správnímu orgánu, který má nárok přiznat, jinak nárok zaniká. Nestačí tedy pouhé podání nároku na poště, který by správnímu orgánu došel až následující devátý den.
l) Zastavení přestupkového řízení zahájeného na návrh odvolacím správním orgánem
Dotaz:
Správní orgán uznal obviněného vinným ze spáchání návrhového přestupku, uložil mu sankci a náklady řízení. Obviněný podal odvolání a odvolací správní orgán dospěl k závěru, že skutek nebyl prokázán. Může zastavit přestupkové řízení a navrhovateli uložit náklady přestupkového řízení?
Odpověď:
Odvolací správní orgán nemůže uložit náklady řízení podle § 76 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona. Může rozhodnout podle § 90 správního řádu – nejvhodněji podle § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu, tj. rozhodnout o zrušení prvostupňového rozhodnutí a vrácení věci správnímu orgánu prvního stupně za současného vyslovení závazného právního názoru, že řízení bude zastaveno. Zastavit řízení a uložit náklady řízení navrhovateli lze v prvním stupni, navrhovatel má možnost opravného prostředku, takto by mu tuto možnost odvolat se odvolací orgán upřel.
m) Změna výroku prvostupňového rozhodnutí
Dotaz:
Na která ustanovení správního řádu má odvolací správního orgán odkazovat v případě, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně mění jen částečně (např. ve výroku o vině)? Postačuje uvést odkaz na § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu s tím, že ostatní části zůstávají beze změny nebo se uvede odkaz na § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu (potvrzení výroku o sankci a nákladech řízení?
Odpověď:
Závisí na tom, zda jde o rozhodnutí s více výroky (výrokovými částmi) nebo jedním výrokem (výrokovou částí), přičemž v obou případech výrok nabývá právní moci jako celek. (Jiná situace je u rozhodnutí s více výroky, které nabývají právní moci samostatně).
V případě, že jde o jeden výrok, postupuje se podle § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu. Ustanovení § 90 odst. 5 správního řádu se podle našeho názoru použije pouze za situace, kdy nelze aplikovat ustanovení § 90 odst. 1 téhož zákona.
V případě, že jde o rozhodnutí o více výrokových částech (výrocích) dojde ohledně změněné výrokové části k aplikaci § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu a ostatní výrokové části se pak potvrdí podle § 90 odst. 5 správního řádu.
Obecně lze vycházet z toho, že tam, kde se dosud používala věta „v ostatních částech zůstává rozhodnutí beze změny“ se bude užívat věta „v ostatních částech se rozhodnutí potvrzuje“. Tam, kde se realizovala toliko změna bez dalšího, bude i nadále realizována jen změna (bez potvrzování).
n) Seznámení s podklady pro rozhodnutí v odvolacím řízení
Dotaz:
Má odvolací správní orgán povinnost seznamovat účastníky řízení s podklady pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 správního řádu? Z § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu plyne, že by tak měl činit pouze tehdy, pokud v odvolacím řízení doplní podklady pro rozhodnutí a na základě nich pak rozhodnutí mění.
Odpověď:
§ 36 odst. 3 správního řádu se uplatní jen tehdy, pokud účastník neměl možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí před správním orgánem I. stupně a je možné toto pochybení správního orgánu prvního stupně napravit v odvolacím řízení, a tehdy, pokud správní orgán odvolací sám provedl důkazy, resp. byly-li doplněny podklady pro rozhodnutí.
o) Ústní jednání konané mimo úřední prostory
Dotaz:
Je nutno místní šetření provést jen jako důkaz ohledáním nebo je možno jej provést tak, že správní orgán nařídí ústní jednání na místě samém?
Odpověď:
Ústní jednání lze vést i na místě samém, lze jej spojit s místním ohledáním. Správní řád to nevylučuje. Pozor na limit možnosti vykázání z místa konání úkonu podle § 63 odst. 2 správního řádu. Vykázat z místa konání ústního jednání by pak nebylo možné u osoby, která má vlastnické nebo jiné užívají právo k nemovitosti, kde se ústní jednání vede.
p) Návrhový přestupek
Dotaz:
Manžel napadl manželku, která následně podala trestní oznámení, ve věci se vedlo trestní řízení. V mezidobí bylo manželství pravomocně rozvedeno. Poté došlo k postoupení správnímu orgánu k projednání jako přestupek. Jedná se stále o návrhový přestupek nebo o přestupek projednávaný z úřední povinnosti?
Odpověď:
Zákon o přestupcích stanoví, že na návrh postižené osoby se projednávají přestupky spáchané mezi osobami blízkými. Tento přestupek byl spáchán mezi osobami blízkými, a přestože došlo k rozvodu manželství, jedná se stále o přestupek návrhový. Návrhovost se váže k okamžiku spáchání přestupku, nikoli k okamžiku podání návrhu či projednávání přestupku.
r) Poskytování informací oznamovateli přestupku
Dotaz:
Oznamovatel přestupku žádá informace o vyřízení přestupku, který oznámil. Jak postupovat?
Odpověď:
V smyslu § 67 odst. 4 zákona o přestupcích lze oznamovateli poskytnout obecné informace typu: „Přestupek byl vyřízen, přestupek byl projednán, přestupek je řešen.“ Nelze poskytovat informace o tom, zda byl obviněný uznán vinným, jaký druh a výše sankce mu byl uložen. Pokud oznamovatel žádá o nahlédnutí do spisu, posuzuje se, zdali prokáže oprávněný zájem podle § 38 odst. 2 správního řádu. Pokud oprávněný zájem neprokáže, pak správní orgán nahlédnutí do spisu odepře a o tom vydá usnesení, které se oznamovateli oznamuje a ten se proti němu může odvolat. Na poskytování informací ze spisu se nevztahuje zákon č. 106/1999 Sb., neboť ve smyslu judikatury Nejvyššího správního soudu ze dne 27. ledna 2004, čj. 5 A 158/2001-100 – publikovaného ve Sbírce rozhodnutí NSS č. 5/2004 pod číslem 204, je příslušné ustanovení správního řádu o nahlížení do spisu zvláštním ustanovením ve vztahu k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. V případech, kdy oznamovatel žádá o konkrétní informaci z konkrétního spisu podle § 38 správního řádu, nelze postupovat podle zákona č. 106/1999 Sb. Pokud oznamovatel žádost o informaci podle zákona č. 106/1999 Sb. podá, poskytnutí informace se zamítne s odkazem na speciální úpravu obsaženou v § 38 správního řádu podpořenou příslušnou judikaturou NSS.
s) Označení účastníků řízení ve výroku rozhodnutí
Dotaz:
Musí výrok rozhodnutí, jímž je obviněný z přestupku uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití podle § 49 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích obsahovat část výroku ve smyslu § 68 odst. 2 správního řádu? Konkrétně, kromě identifikace obviněného také identifikaci navrhovatele?
Odpověď:
Ano, výrok rozhodnutí musí obsahovat identifikaci všech hlavních účastníků řízení, tj. jak obviněného, tak navrhovatele, a to v rozsahu jméno, příjmení, datum narození, trvalý pobyt, případně dalších účastníků podle § 72 zákona o přestupcích, jsou-li v daném řízení.
Dotaz:
Podle našeho odvolacího správního orgánu máme vypracovat výrok rozhodnutí následovně: 1) výrok o vině s identifikací obviněného, popisem skutku, kvalifikací a vyslovením viny, 2) výrok o uložení sankce za přestupek, 3) výrok o povinnosti pachatele uhradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupku, 4) část o identifikaci účastníků řízení – obviněného i navrhovatele. Je takové doporučení správné?
Odpověď:
Ano. Výrok splňuje náležitosti správního řádu i zákona o přestupcích. Identifikace účastníků řízení však nemusí být vždy na konci výroku. Lze volit i jiné varianty výroků např.:
„KKPP rozhodla v řízení zahájeném na návrh navrhovatele Jana Jankovce, nar. 10.10.1933, trvale bytem Praha, Chodovská 10, takto: Obviněný X,Y, nar. trvale bytem XYZ se uznává vinným …“
t) Dokazování
Dotaz:
Je fotografie nebo jiný záznam pořízený přes výslovný nesouhlas snímané osoby důkazním prostředkem získaným v rozporu s právními předpisy? Lze takovou fotografii nebo záznam použít v přestupkovém řízení jako důkaz?
Odpověď:
Obrazové a zvukové záznamy získané v rozporu s občanským zákoníkem nelze použít jako důkaz viz § 51 správního řádu.
u) Zasílání odvolání k vyjádření
Dotaz:
Bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí ve společném řízení vedeném proti dvěma pachatelům. Prvním výrokem byl první obviněný uznán vinným a druhým výrokem bylo řízení proti druhému obviněnému zastaveno. Odvolání podal první obviněný do svého výroku. Má prvostupňový správní orgán vyrozumět o podaném odvolání i druhého obviněného a žádat jeho vyjádření?
Odpověď:
Druhý obviněný se o podaném odvolání nevyrozumívá a vyjádření k podanému odvolání se od něho nevyžaduje. Přestože § 86 odst. 2 správního řádu hovoří o všech účastnících, kteří se proti rozhodnutí mohli odvolat, toto ustanovení je třeba modifikovat § 140 odst. 6 správního řádu a vykládat jej tak, že se odvolání zasílá k vyjádření všem účastníkům společného řízení, kteří se mohli odvolat do části výroku společného rozhodnutí jich se týkajícího. Druhý obviněný se do části výroku společného rozhodnutí týkajícího se prvního obviněného odvolat nemohl, proto se mu odvolání podané prvním obviněným do svého výroku k vyjádření nezasílá.
v) Fikce doručení
Dotaz:
Ve kterých případech lze a ve kterých nelze použít fikci doručení?
Odpověď:
Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Použití fikce doručení není vázáno na to, zda se adresát na adrese, kam mu je doručováno v souladu s § 20 odst. 1 správního řádu, nezdržuje, pro její aplikaci je však nutno naplnit podmínky § 23 a § 24 odst. 1 správního řádu. Za splnění těchto podmínek lze použít fikci doručení i v těchto případech:
- zásilka se vrátí s poznámkou, že se adresát na uvedené adrese nezdržuje nebo že se odstěhoval bez udání adresy,
- adresa trvalého pobytu je tzv. „úřední adresa“ na ohlašovně (§ 10 odst. 5 zákona o evidenci obyvatel),
- správní orgán ze své činnosti ví, že se adresát již dlouhodobě na adrese svého trvalého pobytu nezdržuje,
V těchto případech je fikce doručení (samozřejmě za předpokladu, že správní orgán nezná adresu, na které se tato osoba fakticky zdržuje) velice formální a pachatelé závažnějších přestupků mohou za použití § 24 odst. 2 správního řádu a § 20 zákona o přestupcích dosáhnout zániku odpovědnosti za přestupek.
Lze mít za to, že fikci náhradního doručení v těchto případech bude nutno uplatňovat, jestliže jsou splněny podmínky uložení písemnosti (tj. adresátovi nešlo doručit jiným zákonem stanoveným způsobem . např. prostřednictvím jeho zmocněnce). Nový správní řád totiž, na rozdíl od starého, skutečně nevyžaduje podmínku zdržování se v místě doručování. Pokud se adresát v místě doručování nezdržuje, má možnost následně postupovat podle § 24 odst. 2 správního řádu. To ovšem samo o sobě nemá vliv na prvotní použití fikce doručení. V této souvislosti je třeba upozornit, že aplikace fikce nezáleží na úvaze správního orgánu (tj. zda se rozhodne mít zásilku za doručenou tímto způsobem či nikoli), ale vyplývá přímo ze zákona po splnění zákonem stanovených podmínek.
V podstatě nemožná se jeví fikce doručení v případě, kdy objekt, ve kterém má adresát trvalý pobyt již neexistuje. V tomto případě bude jen těžko splnitelná podmínka vložení oznámení o uložení zásilky do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo. Obvykle se tak nepodaří naplnit jednu ze zákonem stanovených podmínek pro aplikaci fikce náhradního doručení a k náhradnímu doručení tudíž nedojde.
w) Postoupení věci statutárnímu městu
Dotaz:
Věc byla postoupena magistrátu statutárního města správním orgánem, v jehož obvodu byl přestupek spáchán, jelikož podezřelý má trvalé bydliště ve statutárním městě. Lze na magistrát pohlížet jako na příslušný správní orgán, když dle statutu města je projednávání přestupků v kompetenci jednotlivých částí statutárního města? Nebo musí magistrát tuto věc postoupit příslušné městské části nebo vrátit podle § 12 správního řádu?
Odpověď:
S ohledem na úpravu stanovenou ve statutu je nutno na jednotlivé městské části či obvody statutárního města pohlížet jako na jednotlivé správní orgány, neboť jimi – spojením zákonné úpravy a úpravy ve statutu – jsou. Z tohoto důvodu je nutno postupovat stejně jako v případě kteréhokoli jiného správního orgánu. Lze doporučit zveřejnit na webu magistrátu územní členění, resp. informaci o působnosti jednotlivých městských obvodů.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že postup podle § 55 odst. 3 zákona o přestupcích je jednou z forem delegace místní příslušnosti. Delegovat místní příslušnost podle tohoto ustanovení však může toliko orgán, který byl k projednávání přestupku primárně příslušný. Postoupení od nepříslušného orgánu – magistrátu – nemá charakter delegace místní příslušnosti. Za takového stavu se však ani správní orgán – městská část, jemuž by byla věc nepříslušným orgánem postoupena, nemůže stát správním orgánem k projednání přestupku.
Dotaz:
U správního orgánu probíhalo společné řízení o přestupku dvou obviněných, věc byla postoupena do magistrátu statutárního města. dle statutu města je projednávání přestupků v kompetenci jednotlivých částí statutárního města. V tomto případě byly místně a věcně příslušné dvě městské části podle bydlišť obviněných. Je možné postoupení podle § 55 odst. 3 přestupkového zákona?
Odpověď:
Magistrát statutárního není v tomto případě místně a věcně příslušným správním orgánem k vyřízení věci. Nedojde tedy v případě postoupení věci městským částem k delegaci místní příslušnosti podle § 55 odst. 3 zákona o přestupcích. Mělo by dojít k postupu podle § 12 správního řádu a věc by měla být vrácena zpět správnímu orgánu, který věc zaslal. Tento je může postoupit příslušným městským částem. Ovšem vzhledem k tomu, že zde existuje místní příslušnost dvou městských částí a nebylo by tedy ve věci vedeno společné řízení, mělo by v rámci hospodárnosti řízení opět dojít k vrácení k správnímu orgánu, kde se přestupek stal, aby pokračoval ve společném řízení.
x) Příkaz vydaný podle § 150 odst. 5 správního řádu.
Dotaz:
Lze příkazem vydaným na místě podle § 150 odst. 5 správního řádu uložit náklady řízení?
Odpověď:
Ano. Tento postup je možný. Příkaz podle § 150 odst. 5 správního řádu je vydán již v zahájeném řízení, a proto lze (resp. měla by být) tímto příkazem uložit i náhradu nákladů řízení podle § 79 správního řádu. Jelikož již bylo zahájeno řízení, nelze tedy uložit blokovou pokutu podle zákona o přestupcích, kde se náklady řízení neukládají.
Poznámka: Odpověď uvedená v zápise z konzultačního dne pro obce konaného dne 13. 12. 2005 pod písm. n) se týká situace před zahájením řízení.
y) Zastavení řízení po postoupení věci
Dotaz:
Bylo zahájeno správní řízení o přestupku a v jeho průběhu byla věc postoupena jinému správnímu orgánu. Je nutné vydávat usnesení o zastavení řízení?
Odpověď:
Pokud došlo k postoupení podle § 71 zákona o přestupcích, je nutno řízení zastavit podle § 76 odst. 1 písm. l) zákona o přestupcích. Došlo-li k postoupení věci z jiného důvodu, usnesení o zastavení se nevydává, věc je vyřešena postoupením.
z) Stejnopis podle § 82 odst. 2 správního řádu
Dotaz:
Je možné považovat kopii za stejnopis podle § 82 odst. 2 správního řádu?
Odpověď:
Ano, za stejnopis lze považovat i kopii.
za) Kontrola přenesené působnosti.
Dotaz:
Jak je to s kontrolou přenesené působnosti po účinnosti zákona č. 234/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů, a zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 46/2004 Sb.?
Odpověď:
Podle § 129 odst. 1 zákona o obcích krajské úřady v přenesené působnosti kontrolují výkon přenesené působnosti svěřené orgánům obcí. Orgány městských obvodů či městských částí územně členěných statutárních měst však nejsou orgány obcí (těmi jsou naopak orgány územně členěných statutárních měst). Z tohoto důvodu, a současně i s ohledem na existenci speciálního ustanovení zákona o obcích zakládajícího kontrolní působnost magistrátů územně členěných statutárních měst, je kontrolní pravomoc krajského úřadu vůči orgánům městských obvodů či městských částí v zásadě vyloučena. Podle našeho názoru je krajský úřad oprávněn provádět kontrolu přenesené působnosti pouze na úrovni statutárního města (resp. jeho orgánů), nikoliv i na úrovni městských obvodů či městských částí územně členěného statutárního města.
zb) Nahlížení do spisu
Dotaz:
Je možné při nahlížení do spisu nahlížet i do protokolu o hlasování?
Odpověď:
Ne, ustanovení § 134 odst. 3 správního řádu poslední věta výslovně vylučuje protokol o hlasování z nahlížení podle § 38 správního řádu.
III.
Příští konzultační den pro zpracovatele přestupkové agendy na krajské úrovni se bude konat dne 12. prosince 2006 od 9.30 hodin v budově A Ministerstva vnitra, náměstí Hrdinů 3, Praha 4, v zasedací místnosti č. 1.70.
V Praze dne 12.11.2011
JUDr. Jitka Morávková
zástupkyně vedoucí správního oddělení